Na vymýšlení ptákovin, tak to jsme tedy fořti. Růžový Trabant, žebřiňák, Jawa 250, loď Růženka, raketa či dělo, tak to už tady všechno bylo. Ale dostat k narozeninám maškarní ples, tak to je tedy majstrštyk.

Nevím, ze které hlavy to tentokrát vzešlo, ale byla dostatečně pomazaná, nebo spíš mazaná. Nápad uspořádat potápěčský ples je opravnu chvályhodný. Udělal velikou radost oslavencům a zároveň i všem ostatním, Trochu jsem znejistil, když jsem se dozvěděl, že ples bude v tělocvičně. Později jsem si ale uvědomil, že takových plesů jsem již vlastě zažil mnoho, a že tělocvična, dříve se také říkalo sokolovna, je vlastně docela dobrá volba. A skutečně to tak bylo. Martin zajistil ve své vísce opravdu luxusní tančírnu s kompletním zázemím. Nemusím to zde popisovat, kdo tam byl, ten to viděl a kdo ne, tak doufám, bude mít tu možnost opět za rok.

Ze tří oslavenců se čtyřmi či pěti křížky na hřbetu se bohužel dostavili jen dva, Verča a Štěpán. Kryštof měl chudák smůlu, vzala ho záda, a tak místo tanečků a skotačení truchlil doma v posteli. Celá akce byla koncipována jako překvapení. Kupodivu se to povedlo. Oslavenci nic netušili, věděli pouze o termínu, aby si udělali volno, ale nic víc. Je to s podivem, že se to neprofláklo.  

Ještě jednu věc nutno vyzdvihnout. Super muzika. Jazzově laděná kapela byla úžasná. Všichni členové seskupení BLUE ORCHESTRA hráli a zpívali s nadšením a bylo vidět, že je to s námi nesmírně baví. Vydrželi hrát až do půlnoci a možná i o kousek déle. Vyžebrali jsme si totiž nějaký ten přídavek.

Co říci závěrem? Prostě, bylo to fajn a za rok doufám zajucháme znovu!

Jo a pozor! Ples byl maškarní. Téma 50 – 60 léta. Takže Pomáda, Rebelové či Šakalí léta, vše bylo k vidění. Posuďte sami, jak to všem slušelo. Fotoreportáž naleznete zde.

Zdraví Jindřich