Kdo by to řekl, již po desáté jsme se sešli na Staroměstském náměstí, abychom prošli Prahou a společně zapěli vánoční koledy.  10. výročí vánočního zpívání mělo rekordní účast. Mám obavu, že jestli to takhle půjde dál, tak za pár let budeme muset na magistrátu žádat o povolení ke shromažďování.

Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že se nás letos sešlo okolo jednoho sta příznivců. Jen za nás, myslím tím mou rodinu a naše známé, přišlo a zapělo 11. Lidé přicházeli, chvíli či déle pobyli, pohovořili s kamarády, zazpívali si, aby pak spokojeně odešli s příjemným zážitkem v duši. Mám za to, že se všichni náramně bavili. I když je program naprosto svobodný a nikdo nikomu nediktuje, co má dělat a kam jít, působilo naše procesí kompaktně a disciplinovaně. Nutno podotknout, že produkční část vzal po několika absencích opět do ruky Michal a bylo to znát. Demokracie je krásná věc, ale velet někdo musí. Bohužel k tatíčkovi Masarykovi se mu dorazit nepodařilo. V Nerudovce U Kocoura mu ztěžkly nohy, a tak jsme poslední koledy zapěli sami. Děkujeme všem za krásný zážitek. Byli jste úžasní, což dokumentují i fotečky, které jsem uložil do naší fotogalerie na to to místo.

A jelikož se jednalo o produkci hlavně hudební, dovoluji si připojit i tři videa se zvukovým záznamem, která věrně dokumentují atmosféru této akce.