Ahoj,
kamarádka Pavla, která se v těchto dnech dožívá úctyhodného, nebo snad chválihodného věku (každopádně teď dostanu za uši), nám udělala velikou radost. Oslava jejích narozenin byla přinejmenším zábavná. Sám jsem tam nemohl býti, ale jenom při editaci zaslaných fotografií jsem padal smíchy pod stůl. Pavla mi také poslala malý příspěvek. Takový ten zážitek z natáčení, jak se říká. Tak čtete dál. Zdraví Jindřich
Díky, že jste přišli, bylo to super..
Slavit narozeniny jsem vlastně ani nechtěla, ale ten bar si mě našel v pravou chvíli a tak bylo rozhodnuto. Wendy Majerová s Hanušem nás zvali už dlouho do Opatovické, do baru, který provozuje jejich syn. Domluvili jsme se tedy, že se tam sejdeme a pak půjdeme na společnou večeři. Našla jsem si na mapě kde to zhruba je, jenže.. Pavel si ten den stáhnul novou GPS aplikaci do svého mobilu, já šla nalehko bez telefonu a najednou jsme nevěděli kudy kam. Můj telefon byl doma, Pavel neměl na Wendy číslo, skype se mu nepodařilo na ulici nainstalovat a navigace nekompromisně hlásila Opatov. Rozumné bylo dát si na Václaváku v baru panáka a počkat než se Wendy ozve, ale nakonec když nám Wendy zavolala, stáli jsme na stanici metra Opatov, nevěřila.. Holt Opatovská není Opatovická. Blahopřeji všem příchozím, že to našli, někteří objevili i schody, nakonec jsme se i v převlecích za KISSáky poznali. Mlaďoši se zabavili mezi starci pouštěním muziky, bohužel hektický předvánoční čas nás neroztančil, spíše jsme popili a šli bydlet, už nejsme žádní mladíci, ale díky že jste přišli, bylo to super..
Pavla
