Naprostá většina kolektivních sportů umožňuje hráčům pouze pohyb po ploše. Možná ti šikovnější a zdatnější si na hřišti občas kousek povyskočí, ale gravitace s nimi hned zase hezky rychle praští o palubovku nebo o drn. Klasik by řekl: „Nuda-nuda, šeď-šeď!“
Existují však dva jiné, mimořádné sporty, při kterých se hráči pohybují ve všech třech směrech prostoru opravdu zcela volně, omezení v podstatě jenom svojí urputností. Známější z nich je asi famfrpál. Jenomže Zameták 2.60 nebo Kometa 1 jsou dnes naprosto nedostupné, o Nimbusu 2000 ani nemluvě. A bez pořádného koštěte si dobrý famfrpál prostě neužiješ. Naštěstí je tu ještě UWR, po našem podvodní ragby!
UWR vzniklo v roce 1961 v Německu, původně pouze jako aktivita ke zpestření potápěčských tréninků v bazénech. Vzrůstající obliba však vedla k tomu, že už v roce 1978 mezinárodní potápěčská organizace CMAS (Confédération Mondiale des Activités Subaquatiques) ustavila Underwater Rugby Commission, aby zastřešovala a řídila tento nový sport. I díky tomu mohl být v dubnu 1978 uspořádán ve švédském Malmö první evropský šampionát. A v květnu 1980 pak proběhl v německém Mülheimu první šampionát světový. Dnes Underwater Rugby Commission CMAS registruje aktivní mužské, ženské nebo smíšené týmy z Bosny a Hercegoviny, České republiky, Dánska, Finska, Hong Kongu, Itálie, Japonska, Jižní Afriky, Kolumbie, Kypru, Maďarska, Německa, Norska, Rakouska, Ruska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Turecka, USA a Venezuely.
Počátkem sedmdesátých let minulého století byl náš klub prvním propagátorem nejmladšího potápěčského sportu – podvodního ragby u nás. Bez přehánění si můžeme přiznat, že klub FA ČVUT – klub potápěčů svazarmu Praha (dnes Klub potápěčů FA PRAHA), je zakladatelem tohoto sportu. Přes zkostnatělost svazarmovských orgánů se nakonec i turnaje tohoto sportu dostaly do plánu oficiálních svazarmovských soutěží a náš turnaj o „Pohár 17. listopadu“ je prvním a nejstarším turnajem v podvodním ragby v Čechách. První ročník se konal v roce 1975. Díky nadšení a vůli Arnošta Navrátila, emeritního náčelníka našeho potápěčského klubu FA Praha, který z Německa tehdy ještě československým potápěčům UWR „dovezl“. Začal ho zde nejen urputně hrát, ale stejně urputně i trénovat a urputně propagovat. Následný vznik UWR týmů v dalších potápěčských klubech nevyhnutelně vyvolal potřebu poměřit si vzájemně své síly a dovednosti. Vznikaly další turnaje v Českých Budějovicích, v Ústí nad Labem a dalších městech s potápěčským zázemím, které daly základ pro vznik „České otevřené ligy v podvodním ragby“. V roce 2023 náš klub FA Praha na bazénu České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole pořádal již 46. ročník turnaje o „Pohár 17. listopadu“.
Hráči z potápěčského klubu FA Praha dnes hrají v rámci UWR týmu „TJ ČZU Triton“ (jehož Á-čko je mistrem „České otevřené ligy v podvodním ragby“ za akademický rok 2021/2022). Domovský bazén máme v campusu České zemědělské univerzity v Praze 6 – Suchdole, kde v pondělí a ve středu večer probíhají naše tréninky.
A co to tedy trénujeme a hrajeme? Podvodní ragby je sport, kde proti sobě k zápasu nastupují dva týmy vždy rozlišené modrou a bílou barvou svých plavek, čepiček (používají se stejné jako na vodní pólo) a nátepníků. Každý tým má standardně 12 hráčů – z toho 6 ve hře a 6 na střídačce (a dále může mít na soupisce 3 náhradníky). Tito hráči jsou dále vybaveni pouze vhodnou potápěčskou maskou, ploutvemi a šnorchlem. Hraje se tedy „jen na nádech“! Potápěčské přístroje používají pouze rozhodčí, kteří jsou pod vodou vždy dva. Třetí – hlavní rozhodčí je na břehu.
Podle mezinárodně závazných pravidel hraje ve vodním prostoru o délce 12-22 metrů, šířce 8-12 metrů a hloubce 3,5-5 metrů. Například v našem suchdolském bazénu, což je klasická šestidráhová pětadvacítka, hrajeme „napříč na hloubce“ (3,8m) a čtvrtá strana, otevřená „do mělčiny“, slouží jako střídací pásmo. Cílem hry je vybojovat míč a dopravit ho do koše soupeře. Koše jsou umístěny na dně, vždy u protilehlých stěn bazénu.
Míč je gumový, naplněný slanou vodou tak, aby pod vodou klesal na dno předepsanou rychlostí. Přihrávka dobrým míčem je na vzdálenost cca 1 metru velmi přesná a velmi rychlá. Přihrávka do cca 2 metrů může být sice ještě poměrně přesná, ale ke konci dráhy je vlivem odporu vody dost pomalá, a proto celkem snadno zachytitelná. Pokus o přihrávku delší než cca 2 metry je už jen zahozený míč.
Tak jako i v jiných sportech je samozřejmě dobré, pokud tým kontroluje míč a dokáže si ho udržet jen přihrávkami. Snazší to má navíc ten tým, který dokáže „držet hru u dna“. Dříve nebo později však nakonec vždy dojde k situaci, kdy je nutné se o míč prostě porvat. Je to pak vždy tvrdé a občas to může být i dosti bolavé. Ale díky respektovaným pravidlům jsou při UWR zranění kupodivu velmi zřídkavá. (Nějaké ty modřinky a odřeninky se mezi slušnými lidmi nezmiňují.)
Podvodní ragby je naprosto unikátní. Nicméně svou obrovskou dynamikou, počtem hráčů v poli a systémem střídání má ze všech ostatních týmových sportů asi nejblíže k lednímu hokeji. Také je, decentně řečeno, velice kontaktní. Tím má zase velmi blízko k bojovým sportům, protože kromě fyzické kondice a herní techniky je UWR zejména (někteří hráči tvrdí, že hlavně) o „nastavení mysli“! O podvodním ragby by se toho dalo jistě napsat ještě spousty, ale určitě je mnohem lepší si ho přijít vyzkoušet. Stačí jen nebát se vody, mít týmového ducha, a hlavně vůli se pro vítězství „trochu kousnout“. Se vším ostatním Ti už rádi pomůžeme …
Viktor Hrnčíř
