Ježík je sympatická rybka. Máte pocit, jako by se na vás stále usmíval. Ježíci jsou vetšinou malincí, ale potkal jsem i velké jedince. 

Ježík se docela dobře fotí. Je to klidná fotogenická ryba. Pouze, když se přiblížíte moc blízko neuteče, ale otočí se k vám zády. To je samozřejmě pro fotografa potupa, a tak nastartuje velký oblouk a znovu se ke své oběti přibližuje pro snímek z ánfasu. Ale pozor, když ho svým ustavičným naháněním naštvete, umí se pěkně naježit. Mně se to samozřejmě, jak je na snímku vidět, povedlo. Tak promiň kámo. 😉

O ježících se tvrdí, že se nafukují. Je to nesprávný termín. Ježík, aby zaujal svůj obraný postoj, nasaje do svých útrob mořskou vodu. Naježí se do koule, která je pichlavá, a pro většinu predátorů nepoživatelná. Pro nás je to spíše komické, ale pro ježíka docela stresující. Tak se toho příště radši vyvarujeme.

Na tržištích exotických zemí můžete vidět tyto zvířátka skutečně nafouknutá a vysušená. Je to dost tristní pohled, když víte, jaká je to úžasná ryba.     Ježík je řazen mezi ryby, u nichž byla potvrzena jedovatost masa. Jed ježíka je svým účinkem podobný neurotoxinu čtverzubců (tetrodotoxin), ale příznaky otrav jsou většinou mírnější. Nicméně, zejména v Japonsku, patří čtverzubci k nejvyhledávanějším lahůdkám, prodávaných pod názvem „fugu“. Maso při kuchání nesmí přijít do kontaktu s nejjedovatějšími částmi těla ryby – jikrami a játry. To je informace z Wikipedie o Ježíkovi obecném Zpět na KAPITOLU 1