SALZBURGER STIER 2024
V průběhu roku máme pravidelné tréninky a podvědomě se všichni snažíme neudělat si v UWR lize moc velkou ostudu. Díky tomu se ti nejlepší z nás pohybují vodou jako pružní úhoři a my ostatní alespoň jako hbití hrošíci. Tedy většinou.

Ale Vánoce jsou Vánoce. Cukroví, bramborový salát s řízky a gauč před televizí znamenají takový kondiční sešup, že na prvních bazénech po Novém roce si mnozí z nás připadají spíš jako beztvaré medúzy vydané napospas víření vod.

Účast na oblíbeném UWR turnaji „Salzburger Stier“ před koncem ledna bývá proto poněkud sebemrskačským počinem. Přesto, nebo možná právě proto, se tam každý rok moc těšíme. Letos se v sobotu 20.1. konal již 41. ročník tohoto turnaje a my vyrazili do Salzburgu pokusit se o obhajobu loňského prvenství.

Los nám v základní skupině přisoudil výběr Švýcarska a tým Barcelony. Naše počáteční ztuhlost po dlouhé cestě z Prahy vzala naštěstí velmi rychle za své již v prvním zápase, Švýcaři dostali 6:0 a šli zase natahovat hodinky. Další zápas – Tritonův trojzubec versus rohy katalánských býků – byl již o něco náročnější, ale vyhráli jsme 2:0 a skupina tak byla naše.

Herní pavouk nám pak na první vyřazovací zápas přisoudil známý tým z Grazu, jehož herní styl nám moc nesedí. Nicméně zápas skončil 8:2 a my šli dál s plným bodovým ziskem.

Další soupeř připomněl pamětníkům našeho týmu (tedy mně) první výjezd na „západoevropský“ UWR turnaj, který bezprostředně po sametové revoluci pořádal právě tým z Duisburgu. Letos v Salzburgu nám předvedli, proč jsou aktuálně úřadujícími mistry německé ligy – prohráli jsme bohužel 0:3.

Poslední, s kým jsme v turnaji změřili síly, byly „spojené řecko-italské síly“ týmu Firsalys. Vrhli se na nás se středomořským temperamentem a záhy jsme prohrávali 0:2. Ale nevzdali jsme to, podařilo se nám poměrně rychle vyrovnat a začali jsme je tlačit. Oni ztratili nervy, začali faulovat, nechali se vyloučit a v oslabení inkasovali. Udržet výsledek 3:2 do závěrečného houkání nebyl nic jiného než masakr, ale my jsme prokázali větší vůli po vítězství.

Diplom a pohár za celkové druhé místo v turnaji „Salzburger Stier 2024“ jsme převzali na tradičním slavnostním večeru v místním pivovaru.

Samozřejmě jsme se tam po celém dlouhém dni konečně také pořádně nadlábli místních specialit a hlavně několika půllitry domácího Weizenu efektivně doplnili ztracené ionty. Ale nikdo se na párty nezdržel příliš dlouho, všichni se těšili, aby už už svalili svého bolavého člověka na postel. Navíc nás v neděli ráno ve Flachauwinkel čekalo „první lano“ …

Viktor Hrnčíř